Mezopotámie
Mezopotámie
- oblast mezi řekami Eufrat a Tigris (meziříčí) vznikla kolem sumerských měst
- na severu Mezopotámie mírné podnebí s dostatkem srážek, na jihu sucho (na jaře záplavy)
- vesnice se postupně měnily v města, která podnikala výboje do okolí - zakládání prvních městských států
- vojenský velitel se stal postupem času králem
- významná města - Ur, Uruk, , Lagaš, Babylon
- hlavním zdrojem obživy zemědělství: obilí, zelenina, ovoce, datle , sezam
- stavba nádrží, budování soustavy zavlažovacích kanálů, odvodňování bažin
- nedostatek dřeva a kovů => dovoz karavanami z ciziny; k placení používány kousky stříbra
- řemeslná výroba - zemědělských nástroje hrnčířství, tkaní a barvení látek, výroba šperků a zbraní
- původní hospodářství bylo chrámové (zásoby šly do chrámu, kde je kněží rozdávali dál), postupně bylo nahrazeno hospodářstvím palácovým (rozdávají panovníci)
- vynález kola, hrnčířského kruhu, vozu taženého zvířaty
- rozsáhlé astronomické a matematické znalosti (znalost desítkové a šedesátkové soustavy)
- ve školách se žáci ( chlapci) učili psát, počítat, zeměpis, přírodopis a cizím jazykům
- víra v mnoho bohů, kteří stvořili svět a z jejichž vůle vládnou společnosti králové, vyhlašující zákony
- jeden z nejstarších zákoníků nechal sepsat král Chammurapi (1792 – 1750 př. n. l.): „Oko za oko, zub za zub…“
- společnost rozdělena na plnoprávné občany, svobodné a otroky (nové společenské vrstvy: písaři, úředníci, bojovníci, vojáci a kněží)
- budovy stavěny z nepálených cihel sušených na slunci, pro významnější stavby vypalovány a glazovány
- nejvýznamnějšími stavbami ve městech byly chrámy – zikkuraty a paláce vládců, zdobené pestrými mozaikami a reliéfy
- informace zaznamenávány klínovým písmem na hliněné tabulky: platba daní, dohody mezi lidmi, nové poznatky, literární příběhy (např. Epos o Gilgamešovi)
Mezopotámské říše:
Sumer (3000 – 2000 př. n. l.)
- nejprve městské státy spravovalo shromáždění svobodných mužů, ktreří volili uředníky - primitivní demokracie
- později neomezená moc přechází na vojevůdce – krále – despocie
Akkad (2334 – 2154 př. n. l.)
Asýrie (2000 – 609 př. n. l.)
- panovníci vládli z města Aššur
- bohatli z obchodu (látky, vlna, olovo, cín)
- král Aššurbanipal - žil v 7. století př. n. l.; ovládl Babylonii, Egypt, Sýrii; založil rozsáhlou knihovnu ve městě Ninive (23 000 hliněných destiček dodnes)
- 612 př. n. l. po smrti Aššurbanipala ničí asyrskou říší Babyloňané a Médové
Babylónie (19. století – 539 př. n. l.) – rozvrácena Peršany
- sídlo králů bylo město Babylon
- Chammurapi
- nejvýznamnější panovník, vládl v 18. stol. př. n. l., vydává zákoník (oko za oko, zub za zub)
- později se dostala pod vládu Asýrie
- Nabukadnezar II.
- rozšířil říši a dobývá město Jeruzalém (jeho obyvatele- Židé odvlékl do Babylonu)
- roku 539. př. n. l. se po smrti Nabudkadnezara říše rozpadá a vzdává se perskému králi Kyriovi